Vánoce trochu jinak

zdroj

Advent je za dveřma, Vánoce se blíží - jásám z plných plic a oči mi začínají zvláštně jiskřit. Předem vás všechny varuju. Kdo je nesnášíte, stresujou vás, případně jste k tomu všemu ještě slabí na srdce, následující měsíc sem vůbec nestrkejte nos - koledovali byste si o výstavní infarkt myokardu. Protože tady bude převánocováno. Rozhodně!
Já totiž Vánoce miluju. Za každých okolností. A otravuju s nima celé svoje okolí. Pouštím velmi nahlas a stále dokola vánoční písně, zdobím byt i sebe, peču, vařím svařáky a punče, vyrábím všechno možný i nemožný a těším se.  I když Vánoce nemáte rádi, já jsem tak neodbytná, že není možné před nimi (a přede mnou) utéct. Strhnu vás natolik, že si brzo začnete sami pobrukovat jeden z mých oblíbených vánočních hitů. Ať chcete, nebo ne.
  Abyste mi rozuměli, Vánoce pro mě neznamenají drahé dárky a velké nákupy (nepopírám, že nakupuju i obdarovávám velmi ráda), ale atmosféru, pohodu a lidi, které mám na světě nejradši. I když se všechno nestihne, spálí se cukroví, shoří strom nebo věnec - vzpomínám, jak u nás doma jednou chytlo jehličí a my s mladší ségrou ho hasily mlácením kuchyňskejma utěrkama..... I když zrovna nejste v životní situaci, kdy by se vám chtělo juchat, tak právě od toho jsou Vánoce. Protože právě při nich si nejvíc uvědomíte, jak úžasný lidi kolem sebe máte.
Pamatuju si Vánoce, kdy jsem byly s mámou a ségrama samy a neměly jsme peníze na drahý dárky. Vlastně jsme neměli peníze skoro na žádný dárky. A přesto naše Vánoce byly krásný. Pekly jsme s mámou cukroví a zpívaly jsme u toho koledy. A máma šílela, když se něco spálilo, nadávala, že to do svátků s úklidem určitě všechno nestihnem a taky se smála. Líbily se nám s holkama adventní věnce, ale nemohly jsme si žádný koupit, a tak jsme se jednoduše naučily ho vyrobit - je lepší hledat způsob než výmluvu. Tutorial na adventní věnec se tady určitě objeví. :)

A pamatuju si i Vánoce, kdy máma musela pracovat a my se ségrama byly přes celý svátky samy. Tři děti napekly samy cukroví (no bylo trochu křivý), dotáhly samy domu vánoční smrk na saních - nechápu, že jsme si s holkama při stavění toho stromu do stojanu neuselky ruce sekyrou. :) Samy jsme seděly u štědrovečerní večeře - měly jsme kapra i salát a máma nám volala z dálky 600 km, aby nám řekla jak moc nás má ráda a jak moc jí chybíme. Brečely jsme. Všechny. A přesto naše svátky byly krásný....

Myslím, že v tu dobu, kdy jsme měly takovéhle Vánoce, mi došlo, že kouzlo Vánoc je někde úplně jinde než pod stromem. Je v nás. V našich srdcích. A proto vás chci všechny poprosit, zkusme se podívat na letošní Vánoce trošku jinak. Nestresujme se s nákupem dárků. Hledejme lásku v sobě a podělme se o ni. Protože lidem, kteří vás milují, uděláte největší radost tím, že budete s nimi a řeknete jim, jak moc vám na nich záleží.

zdroj